Pověst nebo pohádka o obci Bílá
Na jižním svahu ještědských hor žily v lásce a upřímnosti tři sestry. Když dorostly, zavolala je matka k sobě.
Dala každé mateřské požehnání a na krk zavěsila svazek různě zbarvených korálí. Každá barva něco znamenala.
Například červená radost, černá smutek. V těch koralích byl obsažen celý život. Jen jedna byla bílá. Ano, byla to pravá
bílá perla. Na tuto bílou buďte každá obzvlášť opatrná. Nakázala jim matka.
Bylo to jednou, když stromy kvetly, zem voněla štědrostí a vše se mělo k životu. Prostřední sestra, Libuše, se se svým mládencem zatoulala dlouho do noci. Nešťastnou náhodou se jí všechny korále rozsypaly do trávy. Hledali, skoro všechny našli, jen ta bílá stále chyběla. Libuše naříkala, bědovala, ale marně. Od té doby byla Libuše stále smutná a trápila se.
Až jednou měla krásný sen. Časně ráno utíkala na místo, kde perlu ztratila. Oči jí radostně zazářily, když místo jedné perly jich našla plnou hrst. Běžela domů a s nadšením vyprávěla o svém nálezu.
Na místě ztracené perly byla založena vesnička, která se dodnes jmenuje Bílá.
B í l á - perla Podještědí